Církev se potřebuje měnit!
Petr Dvořáček
V této pohnuté a neustále se proměňující době hledáme jako církev svoje místo. Hledáme, jakým způsobem přinést evangelium. Někdy jsme se vyčerpali, někdy máme dojem, že jsou naše snahy velmi neefektivní a tedy si klademe otázku, jestli v tom máme pokračovat. Hledáme, jak dnes být církví v rychle se měnícím světě. Válka, nemoci, rychle rostoucí ceny, otázky LGBTQ+, důvěra v politiky, roztříštěná společnost, nejistá budoucnost...
Pokud se zabýváme zakládáním nového sboru nebo misií jako takovou, pak pro nás bude klíčovou otázkou naše vlastní zlomenost pro ztracený svět. Zdá se, že cestou není pouhé hledání stále nových přístupů, systémů, modelů nebo forem, nakolik ani toto nemůžeme vzdát. Potřebujeme ale především nově objevit misijní srdce církve a nás samotných. Potřebujeme nově objevit sílu k oddanosti, utrpení či věrnosti. Před hledáním odpovědí na otázku "jak", musíme odpovědět na otázku "co". Co je církev? Co je evangelizace? Co je evangelium? Co je skutečná služba Bohu? A co víc, musíme jít k otázkám typu "proč". Proč trávit život něčím, jako je zakládání nového sboru? Proč sdílet evangelium? Proč se zajímat o své sousedy a své okolí? Proč investovat svůj čas, úsilí, energii, svůj život do služby druhým?
Pokud se prokoušeme těmito otázkami, možná zjistíme, že nemáme sílu jít dál. Že jsme vyčerpaní a zaplnění uvnitř vším možným. Anebo naopak, že jsme vnitřně prázdní. Že jsme možná ztratili autentický úžas z Boha, radost ze spásy nebo vědomí naléhavosti dobré zprávy. Že potřebujeme Ježíšovu obnovu našich unavených srdcí. Boží dotek našich úst a nové posvěcení předtím, než nás sám Bůh pošle (Iz 6). Boží slovo jako zkušenost, Boží moc jako nástroj, Božího Ducha jako leadera, pokoru Božího Syna jako příklad.
Pokud ale nabýváme síly, obnovy a vášně pro Velké poslání Ježíše Krista v této době, pak bych rád sdílel několik aktuálních přístupů v misii, jak je uvádí anglický autor Dr. Martin Robinson (Planting Mission-shaped Churches today) a jak je vnímám i z našeho českého kontextu.
- Autentický duchovní život je víc než modely, systémy, perfektně fungující leadership nebo atraktivita. Lidé hledají obyčejné věci fungující v praxi, a kdo ne, nakonec u toho po čase stejně skončí. Žitou lásku k Bohu a lidem nelze nikdy ničím nahradit! Odpovědí na otázku "proč" vlastně máme s druhými sdílet evangelium, pak bude: Protože já sám důvěřuji Bohu a miluji Ježíše.
- Kombinace zmíněné autentické spirituality s kulturní relevancí. To znamená propojení naší důvěry Bohu s dnešním běžným člověkem. S jeho otázkami, s jeho způsoby, s jeho návyky a formami. Někdy je až nesnesitelně velká propast mezi církví a světem! Je čas opustit zbytnělé postoje a ve jménu Ježíše Krista stavět novou podobu církve, která je srozumitelná a smysluplná pro své okolí.
- Narůstá důležitost misie jednotlivců před misií obdarovaných evangelistů. Misie komunitní před misií vedoucích. Neboli je doba, kdy potřebujeme vyjít každý jako jednotlivec do své živé sociální sítě, mezi své známé. Jde více o mravenčí práci hledání jedním jednoho! To bude ale fungovat jen tehdy, pokud do toho půjdeme všichni, podle svých možností a darů. A všichni do toho budeme chtít jít jen tehdy, když spolu budeme dobře komunikovat, budeme živou komunitou. Tomu říkám výzva!
- Je třeba masivního návratu k učednictví. K výchově učedníků, a to od těch, kteří se začínají ptát po Bohu, až po ty, kteří už roky Krista následují. Potřebujeme dát nové generaci zažít to, co jsme my v předrevolučním Československu nezažili. Učednictví, ve kterém druzí rostou, jsou proměňováni, více rozumějí tomu, co to znamená sloužit Bohu, přejímají odpovědnost za Boží dílo na zemi, zvedají své kříže dobrovolně... prostě následují Ježíše a nejsou pouhými členy církve.
Pokud děláme věci, které se zmíněným nijak nesouvisí, přestaňme je jednoduše dělat. Když pozoruji místa, kde církev roste a kde přicházejí úplně noví lidé, pak právě tam jsou tyto důrazy něčím přirozeným nebo něčím, o co se usiluje. Právě tam se to daří dotahovat do praxe.
Přeji nám naplnění naší touhy po Bohu, neustálou obnovu skrze Ducha, moudrost pro dlouholetou službu a zmocnění vycházet a sloužit druhým v poznání Ježíše.